Dotaz 163

Dobrý den, vychovávala jsem mé děti-dvojčata s láskou, zdravě a hlavně jako nekuřáky.Nyní mám podezření, že můj 20 letý syn(studoval stř.školu v Pze) kouří. Asi tak do 17 let měl ke kouření odpor. Pak začal kamarádit se 3 spolužáky-kuřáky.Tvrdí mně, že nekouří, ale mateřský instink a tabák či sirky v kapsách jeho kalhot na praní mi říká opak. Co mám dělat? Je mi to moc líto a zároveň mám vztek, myslím, že jsem po této stránce ve výchově selhala. Prarodiče-silní kuřáci zemřeli na rakovinu. My s mužem nekouříme. Ani nevíte, jak si přeji, aby se u nás v restauracích nekouřilo-kvůli všem dětem i dospělým nekuřákům i kuřákům! Pracuji ve škole a nárůst počtu dětí kuřáků v ČR je podle mne katastrofický.Školní prevence nestačí. Nikdy mne nenapadlo, že před kouřením své dítě neochráním. Díky moc za Vaši odpověď.

Pokud kouří, není to Vaše selhání. Vliv vrstevníků je v tomto smyslu větší než vliv rodičů. Navíc mohl po prarodičích zdědit geny, které znamenají, že do závislosti na nikotinu spadne snadněji než někdo jiný. Určitě to neřešte konfliktem, pokuste se s ním v klidu pobavit. Váš názor na kouření asi zná, pokuste se mluvit především o tom, že je to pro výrobce cigaret byznys a získávají mladé lidi na věci, které je lákají (spojování značky cigaret s dobrodružstvím, hezkými reklamními předměty atd). Spočítejte s ním, kolik prokouří průměrný kuřák týdně, měsíčně, ročně a co by si za to mohl koupit... V každém případě si jeho kouření nedávejte za vinu a nenaruště tím svůj vztah. Podívejte se na předchozí odpovědi, podobných dotazů bylo víc.